Pouť Smíření - bohoslužby, přednáška, koncert s novodobou premiérou
Kostel Narození Panny Marie, klášter Želiv
Připomínka kněží a řeholníků internovaných v 50. letech v želivském klášteře.
Program:
15:30 Křížová cesta
16:00 Mše sv.
17:30 (sál České nebe) vzpomínka na lékaře želivských internovaných kněží a řeholníků v 50. letech, Dr. Nikolaje Alexejeviče Kelina (přednáší Alexej Kelin)
Messa Della Morte - novodobá premiéra Requiem českého barokního skladatele Františka Ignáce Tůmy (1742) (Sächsische Landesbibliothek Dresden Musica D-504-2968).
Účinkují Vagantes, umělecký vedoucí Martin Konvalinka.
Vstupné na koncert 100 Kč/ sleva 80 Kč. Ostatní akce zdarma.
V padesátých letech minulého století želivský klášter sloužil jako koncentrační tábor pro režimu nepohodlné kněze a řeholníky. Mezi nimiž nechyběl například kardinál František Tomášek nebo arcibiskup Karel Otčenášek. Jeden z vězněných, páter Antonín Šuránek, je autorem veršované části křížové cesty, kterou složil při příležitosti setkání se svými spoluvězni v šedesátém osmém. Památku internovaných kněží a řeholníků si připomeneme tak jako každoročně při modlitbě křížové cesty podle textu P. Antonína Šuránka a během navazující mše svaté
V roce 2011 nechali želivsští premonstráti upravit jednu stěnu v ambitech kláštera a na ní jsou napsány jména všech uvězněných. Tento památník a přilehlá výstava dokumentů o internačním táboře budou připomínají návštěvníkům kláštera, jaké nespravedlnosti zde komunistický režim v padesátých letech prováděl. Historii internačního tábora v Želivě se věnuje také publikace P. Jindřicha Charouze (současného převora želivského kláštera) Šest hrdinských let – Internační tábor Želiv 1950 – 1956.
Nikolaj Andrejevič Kelin – Donský Kozák – Český lékař
„Vzpomínám si, že jako chlapec jsem se uchyloval do kouta, kde visely kožichy a kochal jsem se vůní jodoformu a karbolky, pocházející od felčara, který k nám přicházel.“ napsal Nikolaj Alexandrovič Kelin ve svých vzpomínkách. Prázdniny a volný čas trávil nejraději v nemocnici, kde pomáhal připravovat masti a prášky. „Doma jsem měl celou skříň s všemožnými léky a místo známek jsem sbíral signatury receptů, jak je tehdy dělali v lékárnách při výdeji léků a kopie na podlouhlé signatuře se připevňovaly k vydanému léku.“ Doktor Nikolaj Alexandrovič Kelin byl po pětatřicet let želivským lékařem a na Vysočině strávil takřka dvaačtyřicet let.
Hostem letošního ročníku festivalu byl Alexej Kelin, syn Nikolaje Kelina. Požádali jsme Alexeje Kelina, aby nám ve své přednášce přiblížil vzpomínky svého otce i své a přečetl nám úryvky z otcových textů.
Úryvky z českého překladu Nikolaje Kelina naleznete zde.
František Ignác Antonín Tůma v roce 1741 nastoupil do služeb u vdovy po Karlu VI. (princezny Alžběty Kristýny) jako dvorní kapelník. Objednatelkou jeho pozdních skladeb byla i císařovna Marie Terezie. Od roku 1768 žil Tůma v premonstrátském klášteře v Gerasu v Dolním Rakousku. Ušlechtilý, pozdně barokní sloh jeho sakrálních skladeb právem řadí Tůmu po boku slavných skladatelů, Johanna Josepha Fuxe a Antonia Caldary. Messa della morte a 4 voci, 2 violini e 2 tromboni in concerto con ripieni e clarini col surdino byla zkomponována ve Vídni v roce 1742 a v Želivě ji uslyšíme v novodobé premiéře po více než 200 letech.
Soubor Vagantes vznikal v průběhu 80. let jako vokální ansámbl pražských studentů - sborových zpěváků. Od počátku se zaměřil na autentickou interpretaci staré hudby, především hudby vrcholné renesance a časného baroka. Na svém kontě má celou řadu novodobých premiér skladeb z barokních archivů. Dnes pravidelně koncertuje v Praze a příležitostně v dalších městech republiky. Během řady let své existence absolvoval mnoho koncertních zájezdů do zahraničí a má také za sebou řadu snímků pro rozhlas i nahrávky na vlastní CD. Soubor nyní tvoří desítka zpěváků, kteří se věnují výhradně staré vokální hudbě. Pokud provedení díla vyžaduje obsazení nástrojových partů, zvou Vaganti ke spolupráci historicky poučené instrumentalisty a studenty staré hudby.
