Co spívati budeš...

Svatým patronům a ochráncům a přímluvkyni naší, Matce Panně, ku cti a slávě s radostí a z plna hrdla zpívej!

• Kryštof Harant – Maria Kron
• Adam Michna z Otradovic – O Svatých Crhovi a Strachotovi, biskupích a patronech českých i moravských
• Vincenzo Albrici – Trio sonata D dur
• Alberik Mazak – Beata Dei Genitrix
• Bohuslav Matěj Černohorský – Regina coeli
• Johann Brentner – Litaniae Lauretanae
• František Ignáz Antonín Tůma – Triosonata c moll
• Václav Josef Moravec – Litaniae de Sancto Joanne Nepomuceno
• Antonín  Reichenauer – Salve Regina
   

Vystoupení Musica cum gaudio v poutním kostele Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře přinese průřez duchovní hudbou v českých zemích v 17. a 18. století. Přesněji se dá tato epocha vymezit jako období mezi koncem třicetileté války a zrušením klášterů císařem Josefem II, které přilehlý cisterciácký klášter nemělo původně zasáhnout, v roce 1784 tento však podlehl ničivému požáru, který vedl k jeho zániku. Jedná se o dobu tzv. rekatolizace. Jedním z cílů tohoto programu je prohlubování diskuze k dodnes ještě poměrně vžitému obrozeneckému Jiráskovu označení „Doba temna“. Program nechce rozdmýchávat společensko-politické polemiky, ale připomenout umělecký přínos tohoto období, který je nesporný, a stěží budeme hledat dobu, která významněji proměnila tvář našich měst a obcí. Zatím co barokní kostely jsou stále všem na očích a není je potřeba znovu objevovat, jak zněla jejich hudba, zůstává pro většinu obyvatelstva věcí víceméně neznámou.

Náš průřez začne u dvou klíčových osobností české hudby 17. století, a to Adama Michny z Otradovic a Alberika Mazáka, člena cisterciáckého řádu, který na svůj oprávněný vstup do povědomí hudební veřejnosti teprve čeká. Z 18. stol. připomeneme pražské autory Antonína Reichenauera, Johanna Brentnera, Josefa Plánického a Bohuslava Matěje Černohorského. Z českých kantorů zahrajeme Litanie k patronu zdejšího kostela Sv. Janu Nepomuckému Josefa Václava Moravce. Program bude doplněn dvěma triovými sonátami Františka Ignáce Antonína Tůmy a Vincenza Albriciho, italského skladatele působícího na sklonku 17. stol. v Praze.

Ve vymezeném období se na našem území používalo tří jazyků a všechny budou v programu zastoupeny. Vedle obligátní latiny, která byla pochopitelně liturgickým jazykem, bude zastoupena čeština. V liturgickém prostoru se používala zřídka, avšak její užití např. pro Svatojánské litanie bylo v 18. stol. běžné. Němčina, jako třetí jazyk používaný na našem území, je zastoupen ve skladbě Maria Kron Kryštofa Haranta. Toto moteto se z programu vymyká časovým vymezením, reprezentuje dobu předbělohorskou, ale svými pěti hlasy podtrhuje číslovku pět, která je pro tento poutní kostel tak klíčová. Počet účinkujících je osm stejně jako počet rohů osmicípé hvězdy cisterciácké.
 

Vznik souboru Musica cum gaudio vykrystalizoval na sklonku roku 2008 z dlouhodobé hudební spolupráce jeho zakládajících členů, studentů Akademie staré hudby při FF Masarykovy Univerzity v Brně. Historicky poučená interpretace a její popularizace je jeho základní náplní a posláním. Soubor se prozatím orientuje na duchovní hudbu 17. a 18 stol. katolické i protestantské provenience s akcentem na liturgickou vhodnost a pochopení tehdejší hudební praxe. Při citlivém zacházení může duchovní hudba i dnes plnit svou původní funkci a nebýt jen muzejní relikvií. Z toho vyplývá, že kromě koncertní činnosti, se soubor věnuje i hudbě při bohoslužbě. V budoucnu chystáme i projekty písňové a madrigalové.
Musica cum gaudio rozšiřuje své řady o další interprety podle potřebných hlasů a nástrojů pro daný projekt. Není tedy vyloučeno, že se časem rozroste o další stálé členy.

Martin Šmíd (varhany, cembalo) je uměleckým vedoucím souboru Musica cum gaudio. Vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři ve třídě Jiřího Kolerta, Jiřího Churáčka a Bohuslava Řehoře, kde absolvoval v roce 2000. Zde také navštěvoval hodiny dirigováni u Hynka Farkače. V současné době studuje Akademii staré hudby v oboru zpěv (Irena Troupová) a cembalo (Monika Knoblochová). Hře na varhany se věnuje zhruba od svých 15 let. Pravidelně se účastní varhanních interpretačních kurzů u Roberta Huga v rámci Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích. Od roku 1993 (od r. 2005 jako hlavní varhaník) působí při kostele Sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech a v kostele Všech Svatých v Uhříněvsi, kde vede i místní chrámový sbor. V současně době pracuje na katalogizaci a zpracování místního notového archivu, který obsahuje kromě skladeb populárních autorů pražského okruhu od 2. pol. 18. stol., i tvorbu kantorů působících na místním kůru. Ta je pro nás cenným dokladem liturgické hudby na menších městech mimo velká klášterní centra.
Jako zpěvák spolupracuje se souborem staré hudby Capella Regia Praha, dále s Pražským filharmonickým sborem a Pražským komorním sborem. Léta působil též v Pražském katedrálním sboru při katedrále Svatého Víta v Praze a Českých Madrigalistech. S Pražským katedrálním sborem a s Capella Regia Praha spolupracoval též jako dirigent.