Dostaveníčko...

• Franz Schubert – Písňový cyklus Labutí píseň (1829) pro sólový baryton a klavír, D. 957 (výběr)
• Franz Schubert – Sonáta a-moll pro arpeggione a klavír (1824), D. 821

Alena Hönigová (ČR/Švýcarsko) – kladívkový klavír Broadwood | Raitis Grigalis  (Lotyšsko/Švýcarsko) – baryton | Ilze Grundule (Lotyšsko/Švýcarsko) – klasicistní violoncello

Franz Schubert, rodák z Vídně, je jedním z vrcholných skladatelů hudebního romantismu. Jeho rodiče pocházeli z Moravy a Slezska (matka Elisabeth Vietz z Zuckmantelu – nyní Zlatých Hor, otec Theodor Florian Schubert z Neudorfu – nyní Vysoké). Schubert jedním ze čtrnácti dětí, devět jeho sourozenců zemřelo v raném dětství. Zpěvu a houslím se učil u svého otce. V jedenácti letech byl přijat do sboru císařské dvorní kapely ve Vídni. Brzy, snad již ve 13 letech se pustil do vlastní tvorby. Součástí jeho skladatelského odkazu je přes 600 písní. Velkou část své tvorby věnoval klavírní tvorbě. Sonátu A-moll pro arpeggione a klavír zkomponoval Franz Schubert v roce 1824.Schubert sonátu zkomponoval ve 27 letech, v roce 1824. V tomto roce onemocněl a vážný tón sonáty je patrně již projevem úzkosti z bezvýchodné situace. Jeho zdraví se potom s několika výkyvy postupně zhoršovalo a pokračující nemoc se stále více promítala do jeho života a tvorby. Nemoc nebyla léčitelná a Schubert v roce 1828 v pouhých 31 letech umírá. I když byl Schubert mimořádně talentovaný a pilný skladatel, nebylo mu za jeho života dopřáno příliš velkého uměleckého věhlasu. Příčin bylo pravděpodobně celá řada, od jeho nepraktické bohémskosti a neochoty samostatně koncertovat až po zdráhání vydavatelů publikovat s nejistým komerčním úspěchem díla poměrně neznámého mladého umělce. Zájem o jeho dílo však narostl již na sklonku jeho života a od své smrti až dodnes patří Franz Schubert ke stěžejním autorům romantického hudebního repertoáru. 

Labutí píseň (Schwannengesang) je posledním Schubertovým písňovým cyklem. Název cyklu nepochází od Schuberta, ale od Tobiase Haslingera, který sbírku v roce 1829, několik měsíců po Schubertově smrti vydal. Na rozdíl od předchozích cyklů Schubert v Labutí písni zhudebnil poezii více autorů, Ludwiga Rellstaba, Heinricha Heineho a Johanna Gabriela Seidla. Franz Liszt posléze transkriboval celý cyklus pro sólový klavír. Písně ve Schwanengesang jsou ze všech Schubertových sbírek nejzralejší a nejhlubší.
 

 Alena Hönigová vystudovala hru na cembalo na Akademii múzických umění v Praze ve třídě Giedré Lukšaité Mrázkové a Zuzany Růžičkové. V letech 1999 - 2004 pokračovala postgraduálním studiem na Schola Cantorum ve švýcarské Basileji v oborech sólové cembalo, fortepiano, improvizace a generálbas. Jejími učiteli zde byli Andrea Marcon, Edoardo Torbianelli, Jesper Christensen, Gottfried Bach a Emmanuel le Divellec.

Ve Schole Cantorum od roku 2001 působila též jako korepetitorka. Ve Švýcarsku připravila a nahrála projekt ze sbírky „Hashirim ascher lischl´lomo“ od Salamone Rossiho. Ve spolupráci se souborem „La Vinciolina“ vyhrála první cenu na mezinárodní soutěži „Gotha Competition“ na Händelově Festivalu v Göttingenu v roce 2001. V roce 2002 Alena Hönigová založila soubor „Muscadin Baroque ensemble“, se kterým uskutečnila vedle barokních projektů též několik premiér soudobé hudby, včetně opery „Racine´s Esther“ od Borise Yoffe v roce 2006. Jako sólistka na cembalo a fortepiano i jako komorní hráčka spolupracuje s řadou solistů i nejrůznějších hudebních souborů. V letech 2004 až 2010 organizovala v Basileji koncertní řadu v kostele sv. Leonharda. V roce 2005 natočila pro švýcarské rádio DRS2 s flétnistkou Corinou Marti CD „Seicento im Lombardei“ (2006 vydavatelství „Ars musici“), 2007 bachovské CD pro francouzský label „Edition du nopal“ a 2009 nahrávku vokálních a instrumentálních děl Salomone Rossiho („Panclassics“, CH). Na podzim 2011 byla publikována její nahrávka děl J. L. Dusíka pro fortepiano (Koramant Records, CH). Od roku 2011 je uměleckou vedoucí cyklu barokních koncertů v "Dominikánské 8" a v roce 2012 založila hudební festival na zámku v Jezeří, který navazuje bohatou hudební tradici tohoto místa v severních Čechách.

Dirigent a zpěvák Raitis Grigalis se narodil v roce 1975 v Rize, kde i vyrůstal a absorboval bohatou hudební kulturu a pověstnou lotyšskou tradici soborvého zpěvu. Začátky jeho hudebního vzdělání jsou spojeny s hudební školou  Emilse Darzinse  (která se pozděli stala sborovou školou katedrály v Rize). Posléze vystudoval v Rize hudební Akademii (obor sbormistrovství, 1999). Již během studií účinkoval v mnoha souborech, včetně Rozhlasového sboru v Rize. Ještě během působení v Rize Raitis založil při kostele sv Petra vokální soubor, se kterým se věnoval historicky poučené interpretaci staré hudby.  V roce 1999 odešel Raitis do švýcarské Basileje studovat sólový zpěv na Schola Cantorum Basiliensis (1999-2004). Jeho učiteli zde byli Richard Levitt a Andreas Scholl, posléze spolupracoval na různých projektech také s  Evelyn Tubb, Anthony Rooley a Dominique Vellard.

Paralelně se sólovými angažmá je Raitis Grigalis členem různých souborů specializovaných na starou hudbu s nimiž koncertuje po celé Evropě, například  Ensemble Gilles Binchois (Dominique Vellard), Ferrara Ensemble (Crawford Young), Josquin Capella nebo White Raven. Jeho umělecká dráha je dokumentována na četných CD nahrávkách od středověké hudby až po hudbu raného romantismu.

Ilze Grudule se narodila v Lotyšsku, kde vystudovala violoncello na Lotyšské hudební Akademii. Setkání se švýcarským violoncellistou Philippe Mermoudem bylo záhy rozhodujícím pro její další hudební kariéru. Po ukončení studií v Rize pokračuje v Centre de Musique Ancienne Mermoud de Genève, obor barokní violoncello. Od roku navázala ve studiu na Schola cantorum ve Švýcarské Basileji (ve třídě Christopha Coina), v roce 2004 ukončila studium diplomem v oboru stará hudba. Ještě v roce 2004 založila Kesselberg ensemble s cílem mimo jiné uvádět obnovené premiéry barokní hudby z Lotyšska. Kesselberg ensemble účinkuje na řadě festivalů. Ilze spolupracuje rovněž s basilejským barokním orchestrem Capriccio a s ansámblem Il Proteo. Četné nahrávky pro německý rozhlas, Chandos Records , cpo , Symphonia a Philips. V roce 2005 Ilze založila festival barokní hudby v lotyšském Rezkane. Od roku 2008 vyučuje jako host na Lotyšské hudební Akademii. Vyučuje také na mezinárodních mistrovských kursech na University of Bogota a na hudební akademii v Kyjevě.