Oběma plícemi

Úterý/ Tuseday 16. 8. 2011 ve 20:00/ 8:00 pm

Malovaný refektář, klášter Želiv
Arménské křesťanství a východní liturgie/ lecture on Armenian Christians (in Czech only)
přednáška s diapozitivy a ukázkami
Prof. RNDr. PhDr. Evžen Kindler, CSc.
Vstupné 100 Kč.

Pro plné zdraví církve je třeba „dýchat oběma plícemi“ neboli spojit duchovní bohatství západní i východní církve...

Časy, kdy byla arménská kultura pokládána za pouhou odnož kultury byzantské jsou dávno pryč. Osobitý a neopakovatelný ráz arménské kultury byl dán skutečností, že byla budována v oblasti, která je pokládána za jednu z kolébek lidské civilisace, v oblasti, jež pokrývala území velkých civilisací povodí Eufratu a Tigridu. Arménie, přesněji Velká Arménie, je zemí, jež se rozkládá východně od řeky Eufrat a je ze severozápadu ohraničena řekou Tchorokh, ze severu řekou Kurou a Tiflis, z východu a jihovýchodu řekou Araxes, jezerem Urmia a údolím Velkého Zabu. Na jihu je Arménie ohraničena Tigrisem a pohořími Kurdistánu. Země na západ od Eufratu je známa pod historickým názvem Malá Arménie, ale dnes k Arménii nepatří. Jak tento krátký zeměpisný popis naznačuje, Arménie je zemí nesmírných přírodních krás, dravých řek a rozeklaných pohoří, náhorních planin a nížin porostlých bujnou vegetací. Není divu, že právě sem prastaré eposy umístily rajské zahrady a počátky civilisací. Tajemstvím opředená hora Ararat, na které přistála Noemova Archa po potopě a země bájného zlatého rouna řeckých bájí leží právě zde.

Složité a zajímavé jsou duchovní dějiny Arménie. Král Tiridat, obrácený na křesťanskou víru svatým Řehořem, „Osvětitelem Arménů“, ustanovil křesťanství za státní náboženství v roce 301 po Kristu, tedy téměř dvě desítky let před tím, než se křesťanství stalo státním náboženstvím Římského impéria. Podle tradice bylo křesťanství v Arménii v prvním století našeho letopočtu šířeno apoštoly Tadeášem a Bartolomějem. Proto je arménská církev pokládána za jednu z těch, které stojí na apoštolském základu. Až do pátého století byla arménská církev v úplném souladu s ostatními místními církvemi.

V následujících těžkých dobách útlaku a persekuce nebyl čas na teologické disputace. Na čtvrtý všeobecný sněm nebyli posláni delegáti z Arménie a Arméni nebyli informováni o jeho rozhodnutích. Později se arménská církev postavila proti rozhodnutím čtvrtého sněmu v obavách z nestoriánství (heretického směru, který našel podporu u perských Sasánovců). Později se upevnily vztahy mezi arménskou církví a koptskou církví v Egyptě a i když arménští představitelé byli přítomni na následujících všeobecných sněmech a několikrát se stanoviska konstantinopolského patriarchátu a arménské církve velmi přiblížila, k úplnému sjednocení s pravoslavnou ani s římskou církví již nedošlo.

V dobách útlaku se arménská církev vždy projevila jako pevná opora arménského lidu a jeho duchovní identity. Právě křesťanství uchovalo svéráznou kulturu, jazyk a zvyky Arménů navzdory porobě ze strany mocných impérií.

Poslední velké pronásledování ze strany Turků na konci minulého a začátkem tohoto století vedlo statisíce Arménů k tomu, že se v několika emigračních vlnách vystěhovali na Západ a do Ameriky. Mnozí z nich se v nové domovině prosadili a stali se úspěšnými. Mnozí Arméni čerpajíce z nesmírného bohatství a jedinečnosti své kultury vytvořili nesmrtelná umělecká díla. Za všechny stojí za to připomenout hudebního skladatele mnicha Komitase a spisovatele Wiliama Saroyana. (zdroj: Roman Juriga, Arménie - podivuhodná země. Redakčně zkráceno.)

 

Evžen Kindler je emeritní profesor Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity a na Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (oblast aplikované matematiky), významný český odborník na křesťanskou hudbu 1. tisíciletí (rozsáhlá badatelská a publikační činnost, přednášky, populární texty), dlouholetý sbormistr souboru Musica Poetica.

Je jedním z nemnoha lidí v Čechách, kteří se vyznají v řecko-byzantské, arménské, a staroslovanské duchovní hudbě (a jediný, který se vyzná ve všech). Přednáška proběhne v rámci mezinárodní letní školy duchovní hudby Convivium 2011, přístupná je však i pro širokou veřejnost v rámci festivalu Želivské kulturní léto 2011. Rádi bychom též upozornili, že v rámci Convivia 2011 se uskuteční v Želivském klášteře 14. - 21. 8. 2011 týdenní seminář arménské liturgické hudby vedený arcijáhnem arménské apoštolské církve, dirigentem a sbormistrem Haigem Utidjianem.